Kolik je mi let???

Kolik ti je let ??? Toto je jedna z nejčastějších otázek poslední doby. Jedni z vás se mně ptají z důvodu, že vypadám pořád dobře. A druhá skupina je ta, která zjišťuje jak dlouho chci dělat ještě show pro ženy. Zkusím odpovědět na obě dvě otázky a snad pochopíte jak přemýšlím nad čísly a věkem.

Dnešní svět je zahlcen čísly a informacemi. A lidé si neuvědomují že čísla vlastně ani nemají moc význam. Já je beru jen jako informace co se týče ceny a času. Víc mě nezajímají. Když se narodí malé dítě neřeší vůbec čas. Žije pouze podle pocitů. Pokud má hlad a nebo se mu něco nelíbí tak křičí. Nebo se při dobrých pocitů směje a je spokojeno. Cítí pouze vibrace našeho hlasu nebo zvuku z okolí. To vše souvisí s tím jak člověk vypadá a jak se cítí. Začal jsem cvičit asi ve 14 let po zhlédnutí filmu Comando s Arniem Schwrzeneggerem. Já byl hubený klučina, který snad dělal všechny druhy sportu, které existovaly. Neměl jsem ale žádné tušení, že existuje nějaká posilovna kde se trénuje tělo, aby vypadalo aspoň trošku vypracované. Nikdy jsem neměl žádného trenéra, který by mi vše vysvětlil jak a kdy cvičit. A vůbec co se týče stravy. První moje činky byly plastové nádoby, které byly naplněny pískem. Postupem času mi otec svařil lavičku, kterou jsem měl doma v pokoji a můj strýc mi nosil železné kotouče ze slévárny kde pracoval. Moje nadšení bylo obrovské, že mám své činky a lavičku. Cvičil jsem podle různých časopisů, které v té době vycházely. Ale já vůbec nevěděl kolik mám cvičit sérií a opakování. Cvičil jsem podle svých pocitů. Bylo mi jedno jestli cvičím dobře nebo špatně. Hlavně ten pocit držet činky v ruce a dělat donekonečna ty různé pohyby podle časopisů. Časem se tělo začalo měnit. Začal jsem více jíst a bylo to také vidět na těle. Hlavně si toho začali všímat lidé z okolí. Začali se na mě dívat jinak. A také vás jako člověka začnou brát jinak. Začnete vlastně tvořit jiného člověka nejen tělem, ale i myšlením. Začínáte si více věřit. Díváte se každý den na sebe do zrcadla a pomalu vidíte co se děje z vaším tělem. V pokoji místo zpěváků mám plakáty kulturistů. Každý den je vidím před očima. Když vstávám i když usínám. Pořád máte v hlavě, že takto budete jednou vypadat. Časem už vám nestačí ty jednoduché činky a obyčejná lavička, která už je propocená. Vše se stěhuje do kočárkárny mezi sklepy kde je více místa i na žebřinu s hrazdou. S otcem svařujeme novou bytelnější lavičku s více vyžitím. Doplnil jsem ještě posilovnu o pár tyčí a kotoučů, které jsem potřeboval k větší zátěži. Čtyřikrát týdně chodíte makat a plnit si svůj sen a víte, že se jednou stane skutečností. Lidé se už pomalu na vás dívají s respektem a uznáním. Ptají se vás kde cvičíte, že to jde vidět. Uvnitř vás je ten nejkrásnější pocit, že lidé už vás berou jinak. Malí kluci z paneláku si chtějí na moje ruce sáhnout a chodí se občas dívat jak cvičím ve sklepní kočárkárně. Pak nastane doba, kdy už ani kočárkárna nestačí a já začínám chodit do opravdové posilovny mezi chlapy. Bylo to pro mě jako bych vstoupil do továrny kde je plno strojů na výrobu svalů. Tam začíná už opravdové makání na těle. Celou době jsem cvičil sám a neměl jsem se s kým vizuálně porovnávat a nechat si poradit. Do posilovny už nemůžete chodit jen tak a vyhazovat peníze za vstupné. Tam chodíte za jediným cílem. Tvrdě makat a podvědomě být lepší než všichni ostatní, kteří tam chodí. Je to pro mě chrám, který se mi stal součástí mého života. Abyste vypadaly dobře nemůžete chodit cvičit kvůli druhým, ale kvůli sobě. Je jedno jestli je týden po vánocích a nebo před letní sezónou. Musí to být váš životní styl. Jako když někdo chodí na pivo po práci tak vy jdete do posilovny a tam ty dvě hodiny prostě strávíte. Jsou dny kdy se vám nechce nebo se prostě necítíte. Není problém vynechat jeden den, protože víte, že další den se vrátíte a necháte tam duši i za ten volný den. Z kluka ,který vážil 55 kg se stal chlap, kdy jeho ručička na váze ukazuje 105 kg. Těch 27 let v kuse kdy chodíte cvičit už nepřemýšlíte jestli musíte nebo nemusíte cvičit. Vaše tělo a mysl to bere jako automatickou věc, že ty dvě hodiny denně si prostě najdete a jdete si opět zacvičit. Vaše tělo vypadá prostě jinak než u ostatních. Pořád se mě lidé ptají jestli mě to ještě baví cvičit. Na to je těžké odpovědět správně. Odpovím jim , že si neumím už představit život bez cvičení a pohybu. Cvičení vám dává pocit, že se opravdu cítíte pořád mladý. Dávají vás za vzor mladším i starším. Můžete vypadat tak jak si na začátku opravdu přejete. Ta cesta bude dlouhá a čekají vás hodiny dřiny, ale ten výsledek je opravdu krásný. Lidé vás vždy budou srovnávat s lidmi, kteří nikdy nebyli v posilovně. Cvičení vás opravdu změní k lepšímu. Dodá vám sebevědomí. Budete si více věřit i v osobním životě. Nezáleží kdy začnete cvičit. Je jedno jestli vám je 14 let jako mě na začátku a nebo 42 let jako mě je teď. Prostě jděte a začněte něco dělat pro sebe a pro své zdraví, abyste i vy se začali cítit spokojeně. Věk je jen číslo. Člověk je tak starý jak se cítí. Mě je někdy 25 let a někdy když po tvrdém tréninku vstávám tak se cítím i na 60 let. Ale uvnitř jsem pořád ten klučina, který si splnil jeden velký sen. Být jiný než ostatní chlapi v jeho věku. Dnes i v 60 letech můžete opravdu vypadat skvěle. Stačí tomu jen věřit a jít si zatím. Slabí lidé vás budou brát za blázny a ostatní s úctou a respektem, že máte sílu nic nevzdávat a žít podle sebe. Tělo je jen živá hmota která jde formovat. Vše záleží více na vašem myšlení. Buď chcete vypadat a cítit se skvěle nebo rezignovat. Můžete obdivovat druhé a nebo být obdivování. Já se rozhodl už ve 14 letech. Kdy skončím s cvičením to nevím ani já ani bůh….


Odpovím i na druhou otázku …A to jak dlouho chci dělat ještě show pro ženy.

Tuto show jsem začal dělat ještě v minulém století a to v roce 1999. Takže si dokážete spočítat kolikrát jsem už svůj zadek musel ukázat světu. Jenže přesné číslo se nikdy nedovíme. Odhadem to můžeme spočítat, když dělám show skoro 19 let každý víkend pátek a sobota a někdy i přes týden. Z toho děláte někdy i 4 show za večer tak je to přibližně kolem 5000 vystoupení. A to ještě není přesné číslo. Navštívil jsem tolik měst a vesnic v celé republice, že to nejde ani spočítat. V zahraničí jsem byl také několikrát. Německo, Polsko ,Rakousko, Švýcarsko, Slovensko, Finsko a Francie. Z každé země mám uvnitř vzpomínku, kterou si budu pamatovat celý život. Zvlášť z Francie, kde jsem byl 3x. Poprvé mi volali v roce 2000. Ten pocit když vám poprvé volá zahraniční číslo a já neumím moc anglicky vás dostane. Rozumím maximálně Francie, Paříž ,Moulin Rouge a du ju spík ingliš… Odpovím jen : write me sms please…thanks you. Po pár minutách mi přijde sms, kterou si v překladači přeložím jestli bych měl zájem letět do Moulin Rouge v Paříži ukázat svou show. V ten moment nechápu co mám dělat a za kým zajít. Naštěstí jsem měl vždy pár lidí kolem sebe, kteří umí anglicky a s cestou mi pomohli. Když sedím v letadle a letím do Francie pořád tomu nemůžu uvěřit. Ten obyčejný hubený kluk, který začal cvičit pro to, aby vypadal jinak než ostatní teď sedí v letadle a míří do Paříže ukázat show do jednoho z nejslavnějších podniků na světě. Jenže tohle není sen je to skutečnost. V ruce pořád držím knížku angličtiny a pořád se učím nové slovíčka. Ty dva měsíce o té doby co mi volali poprvé jsem uměl pár slovíček. Po dvou měsících už jsem aspoň zvládnul pár frází. To co jsem viděl ve filmu jak na letišti drží jmenovky hostů na hlavou jsem zažil poprvé. Lidé asi museli čumět když tam bylo napsáno jméno Rocky. Možná že čekali toho z Hollywoodu, ale měli smůlu. K ceduli jsem přišel já. Uvítání bylo rychlé a příjezd na hotel ještě rychlejší. Poprvé jsem cítil jak mají ke mně všichni úctu a chovají se s respektem. Návštěva Moulin Rouge byla něco co jsem nemohl ani popsat. Všichni se chovají jako ve filmu Titanik na lodi v první třídě. Já si připadal jak Leonardo Dicaprio z třídy z podpalubí. Uvnitř obyčejný kluk, ale navenek důležitá osoba, která tady v Moulin Rouge na pódiu bude ukazovat zadek. Ten večer nás tam bylo asi 20 striptérů z celé Evropy. Já jediný z ČR. Když víte že vás bude poprvé sledovat skoro 1000 žen musíte si věřit. Kolem vás chodí chlapi, kteří jsou věkově hodně rozdílní. Já byl skoro nejmladší a ten nejstarší měl 45 let. Nechápal jsem. Byl vysoký jako já a měl postavu krásně vyrýsovanou. Lehce zarostlý, ale upravený. Ptal se mě odkud jsem. Odpověděl jsem mu, že z ČR. Ještě jsem mu rozuměl, jak říkal, že máme hezké holky Praze. Když jsem šel asi jako pátý na vystoupení v pořadí jen mi podal ruku a řekl hodně štěstí. Bylo zvláštní, že jsem nebyl vůbec nervózní. Naopak těšil jsem se na ten skvělý pocit, až se na mě bude dívat celý Moulin Rouge. Asi pár minut před show jsem si uvědomil kde to vlastně jsem. Jsem na místě kde jezdí celý svět za zábavou a erotikou. Těch 15 minut jsem si užíval co nejvíce jak šlo. Od počátku když jsem slyšel svou hudbu a moderátor řekl mé jméno až po potlesk na konci show. Zažíváte pocit, který si zapamatujete na celý život. Mám možnost sledovat všechny ostatní na pódiu a učit se novým věcem a kouskům co dělají při show. Jako poslední jde ten nejstarší co se se mnou bavil. Jeho charizma a energie jde cítit v celém Moulin Rouge. Ženám je úplně jedno kolik má let ani to neřeší. I kdyby měl 50 tak bude prostě nejlepší. Ony jen sledují jeho pohyby tělem a koukají mu do očí. Zjistil jsem, že ženy cítí erotiku jinak než muži. Dávají do toho více duši, představivost a fantazii. Pokud to máte v sobě nezáleží nikdy na věku. Když budete vypadat pro ženy přitažlivě je jim jedno jestli máte přes 40 let nebo 50let. Ženy vás vnímají jinak. Stál jsem tam a díval se na reakce žen. Bylo to neuvěřitelné. Házely po něm peníze a bylo vidět že je pro ně bůh. V ten moment jsem si říkal v kolika letech vlastně končí chlap dělat striptýz. A kdy budu končit já. Teď vím, že to není o věku. Pokud mám pořád co nabídnout a ženy na mě rády chodí, odpověď zní nevím kdy skončím. Jednou to určitě přijde a mě zbydou vzpomínky na celou tu dobu co jsem dělal show pro ženy. No rozhodně ještě nekončím, protože se pořád cítím na 30 let a bary a kluby jsou pořád plné žen. Miluji ten pocit, když vám můžu ukázat svou show a vy cítíte, že to dělám opravdu pro vás rád. Je to můj život a cesta kterou jsem si zvolil a jsem za to rád….